V náročném zimním testu El Prix se utkaly elektromobily dostupné na trhu v Norsku. Test pořádá Norská automobilová federace. Cílem je zjistit, zda odpovídá deklarovaný dojezd nebo nabíjení s reálným stavem. Aktuální zimní období vybízelo k srovnání, jak si vozy povedou v extrémních mrazech, které v tu dobu v Norsku panovaly. V historicky nejmrazivějším ročníku zimního testu El Prix, kdy se teploty pohybovaly mezi −20 °C a −31 °C.
Testoval se rozdíl mezi deklarovaným a skutečným dojezdem. Trasa vedla z norského hlavního města Oslo do hor. Zahrnovala městský provoz, horské cesty i dálnice. Nejlépe si vedl Hyundai Inster, který vykazoval rozdíl 104 km (-29%). Kia EV4 vykazovala sice odchylku 204 km (-34%), nicméně i v takto tuhých mrazech ujela na jedno nabití 390 km. To znamená jízdu při průměrné spotřebě 19,7 kWh Během nabíjení z 10 na 80% začal výkon nabíjení nejprve stoupat a pak se po celou dobu držet na výkonu 125 kW až přibližně na 70%, kdy začal padat. Doba nabíjení z 10% na 80% nakonec zabrala 33 minut. Rozdíl byl tak pouze 2 minuty. Průměrný nabíjecí výkon vozu Kia EV4 činil 103,84 kW.
Komu nejvíce vadí zima?
Největší rozdíl mezi udávaným a reálným dojezdem zjistili testující u modelu Lucid Air. Ten deklaruje dojezd 960 km, reálně ale ujel 520 km. Ve finále rozdíl 440 km (-46%). I tak se ale jedná o slušnou vzdálenost a ze všech testovaných vozů dojel nejdále. Většinou se dojezd pohyboval v rozmezí 300 – 400 kilometrů. Z pohledu procent si podobně vedl Opel Grandland (-46%), tomu se ale nabíjení v noci zastavilo, tudíž vyrážel s kapacitou akumulátoru 94%. Jenom o chlup lépe z pohledu procent dopadlo Volvo EX90 (-45%)
Z pohledu dobíjení si nejlépe vedl XPeng X9, který zvládl rychlost nabíjení v průměru 391,73 kW a potřeboval 12 minut pro překonání hranice 80% energie. Na opačném konci žebříčku se umístila Mazda 6e, která potřebovala celkem 51 minut při průměrném výkonu 69,55 kW.
V extrémních mrazech samozřejmě nestoupá spotřeba jenom elektromobilům. Reálná spotřeba leze nahoru i spalovacích agregátů, kdy v zimních měsících není dojezd takový, jaký deklarovala sama automobilka. Své samozřejmě udělají i zimní pneumatiky, jsou měkčí kvůli větší přilnavosti, spotřeba pohonných hmot tak leze nahoru. Norská automobilová federace realizuje testy i v letních měsících, kdy jsou čísla úplně odlišná. Tam je dojezd na deklarovaných hodnotách, případně lehce pod.
